Přeskočit na obsah

Aspiring to a Universal Human Nation

Podpořit Dokument humanismu

Dnes, více než kdykoliv jindy, je potřeba Nového humanismu

Svět potřebuje Nové humanistické zásady:

1.Zásady lidského existence, hodnoty a zájmy;

2. Rovnoprávnost všech lidí;

3. Uznávání osobní a kulturní rozmanitosti;

4. Podpora rozvoje znalostí nad rámec konvenčních „teorii“;

5. Hájení svobody myšlení;

5. Hájení svobody myšlení;

Podpořte Dokument humanismu a hlasujte pro

Nový univerzalistický humanismus!

Pro humanisty je základní věcí odpověď na otázku, zda člověk chce žít, a jestliže ano, za jakých podmínek.

Humanistický Dokument

Humanisté, to jsou ženy a muži tohoto století, této doby. Své kořeny nacházejí v humanismu historickém a nechávají se rovněž inspirovat přínosy dalších kultur, a to nejenom těch, které v tomto okamžiku zaujímají centrální postavení. Humanisté jsou však zároveň muži a ženy, kteří století a tisíciletí, v němž žijí, nechávají za sebou, protože už vykročili směrem k novému světu.

Humanisté jsou si vědomi toho, že za sebou mají předlouhou historii a před sebou ještě rozlehlejší budoucnost. Ve svém boji za překonání všeobecné krize přítomnosti mají na mysli právě budoucnost. Jsou optimisty, věří ve svobodu a sociální pokrok. Jsou internacionalisty, doufají v existenci jednotného společenství národů, do něhož budou bez rozdílu patřit všichni lidé. Nazírají na svět v jeho celku, svou činnost však každý z nich rozvíjí v prostředí, v němž žije. Nepřejí si svět uniformní, ale různorodý co do etnik, jazyků a obyčejů, různorodý oblastmi, idejemi a aspiracemi, vírou, atheismem i nábožností, svět mnohotvárný v práci i v tvůrčí činnosti.

Humanisté nechtějí nad sebou mít pány, odmítají šéfy a vůdce a také se necítí být povoláni k tomu, aby někomu vůdce dělali. Humanisté nechtějí centralizovaný stát ani paralelní stát, který ho nahrazuje. Humanisté nechtějí policejní armády, ani ozbrojené bandy, které je nahrazují.

Mezi aspiracemi humanistů a dnešní realitou však byla postavena zeď. Je načase ji zbořit. K tomu je ovšem třeba, aby se spojili všichni humanisté světa.

Dohoda z Dokumentu humanismu

1. Světový kapitál

Existuje jedna “všeobecně platná pravda”: peníze jsou všechno. Peníze jsou vláda, zákony, moc. A v podstatě i možnost žít. Jsou však také uměním, filosofií, náboženstvím. Bez peněz se nedá nic udělat, bez peněz se nic nedokáže. Bez peněz by nebyly ani vztahy mezi lidmi. Bez peněz není soukromý život a na penězích závisí dokonce i možnost poklidné samoty.

Vztah k této “všeobecně platné pravdě” je však rozporuplný. Velká většina lidí takový stav věcí odmítá. V tom případě stojíme před tyranií peněz. A nejde vůbec o tyranii abstraktní, neboť má své jméno, své představitele a zástupce, vykonavatele a své vyhraněné postupy.

2. Demokracie formální a demokracie reálná

Budova demokracie se povážlivě kymácí od chvíle, kdy povolily sloupy, o něž se opírala: nezávislost mocenských orgánů, zastupitelský systém a respektování menšin.

Vzájemná nezávislost mocenských orgánů je pouze teoretická, prakticky ji nelze uskutečnit. Opravdu stačí ověřit si, odkud vyrůstá a jak je členěn každý z mocenských orgánů, aby se zviditelnily vnitřní vztahy, které je všechny navzájem spojují. Vzhledem k tomu, že patří všechny do jednoho a téhož systému, jinak tomu ani být nemůže. Časté krize vyplývající z nadvlády jednoho mocenského orgánu nad druhým a ze vzájemného zasahování do pravomocí, z korupcí a z neregulérnosti, odrážejí tudíž pouze celkovou ekonomickou a politickou situaci té které země.

3. Humanistický postoj

Humanisté pro svou činnost nehledají inspiraci teoriích o Bohu či přírodě, společnosti, či historii, plných fantazie. Vycházejí z potřeb života, který od sebe chce vzdálit bolest a přiblížit slast. V lidském životě se však k tomu připojuje i nutnost neztratit z očí představu budoucnosti, snaha na základě minulých zkušeností a intencí si zařídit lepší přítomnost.

4. Od humanismu naivního k humanismu uvědomělému

Vlastním úkolem humanismu je proměnit pouhý protest ve vědomé úsilí o transformaci ekonomických struktur v sociální základně, na pracovištích a v bydlištích.

5. Antihumanismus

Spolu s tím, jak zmobilizované síly velkokapitálu víc a víc utiskují národy, množí se nekoherentní postoje, které využívají sociální nespokojenosti k tomu, aby obrátily pozornost lidí k nepravým viníkům.

6. Fronty humanistické činnosti

Humanismus organizuje akční fronty na poli práce, bydlení, odborů, politiky a kultury a postupem času se hodlá stát opravdovým hnutím, přítomným ve všech aspektech života společnosti. Při sledování tohoto cíle humanismus vytváří podmínky k integrování pokrokových sil, skupin i jednotlivců, aniž by je připravil o jejich identitu a osobitost.

Cílem hnutí je sjednotit síly, které by stále větší měrou dokázaly ovlivňovat co nejširší vrstvy obyvatelstva a uměly vést správným směrem společenskou transformaci.